|
Obec
Choltice leží nedaleko Litultovic. Vlastní mlýn stojí v
jihozápadní části obce na oploceném pozemku. Byl ale
postaven v roce 1833 v Sádku, odkud byl v roce 1878
převezen do Choltic.
Mlýn má
půdorys 5,9 x 6,4 m a dosahuje výšky 12,5 m z toho na
sedlovou střechu připadá 5 m. Stěna na které jsou křídla
je pobyta šindelovými deskami. Větrné kolo má jednu u
nás dost neobvyklou zvláštnost. Lopaty, které jsou
zalomeny z důvodu lepšího využití větru mají celkovou
plochu 12m2 a délka lopat 17,28 m dělá toto
větrné kolo největším u nás. Lopaty jsou částečně
zapéřeny (tenké destičky vsunuté do lopat).
Původně
tento větřák stál v nedalekém Sádku do roku 1833 a
postavil jej Augustin Foltýn. Později ho však rozebral a
prodal Františku Romfeldovi z Choltic. Roku 1878 byl
převezen na nynější místo a znovu postaven. V držení
rodu Romfeldů zůstal mlýn až do konce své činnosti. Po
založení JZD o něj Romfeldové přišly, ale po roce 1989
jej odkoupili zpět.
Větřák mlel na mouku do druhé světové války a po té již
jen šrotoval až do roku 1954. Poté mlýn několik let
chátral. V roce 1958 se ho ujala památková správa a byly
provedeny nejnutnější opravy, volně přístupný mlýn však
lákal k návštěvám zloděje, takže za chvíli byl jeho stav
stejný jako před opravami. V roce 1969 prodělal mlýn
celkovou rekonstrukci, byl oplocen a správcem větřáku se
stal pan Ludvík Pavelek. Díky němu a potomkům rodiny
Romfeldů byl mlýn pečlivě udržován. V interiéru mlýna
vznikla malá expozice sekernického nářadí a potřeb pro
hospodářství a domácnost. Na přelomu šedesátých a
sedmdesátých let to byl jediný větřák, který bylo možno
navštívit jako muzeum.
Dnes
Choltický větřák upadl trochu v zapomnění. Po dohodě s
majiteli je sice možné se do mlýna podívat, ale jako
oficiální muzeum už nefunguje. Majitelé, jež jsou již v
dost pokročilém věku bydlí v jednom z domků v Cholticích,
poměrně daleko od budovy mlýna. |
